Jako světlo svíc

                                          bílých v nicotě,

                                          krása její víc

                                          stářím ztrácí se.

                                          Jako slunce zář

                                          slábne se zimou,

                                          tak i ženy tvář –

                                          se vším za sebou.

                                          Děti odchová,

                                          co prošly klínem.

                                          Mysl – jak voda

                                          pod rozbitým mlýnem.